Listopad 2011

Ozdobená pinetka

28. listopadu 2011 v 18:10 | Jannie |  Moje výrobky
Ta pinetka se mi zdála strašně nudná, tak jsem jí dodělala ozdůbku.Je to seskupení pěti korálků, kterému vévodí perlička.


Housenka z vlny - Stonožka Božka

25. listopadu 2011 v 16:49 | Jannie |  Moje výrobky
Tradá...Představuji vám mezinárodní celebritu stonožek Boženku, která momentálně zdobí výlohu jedné švadlenky ve Zlíně.Dělala jsem ji pro svoji tetu Leničku, protože ty kroužky na prvním obrázku se používají na výrobu bambulek a oni na ně potřebují nějak upozornit.Ty méně bystré lidi by to totiž nenapadlo.Dřela jsem se s tím čtyři hodiny s krapet větší přestávkou mno, a zde je také můj výrvot i s návodem!Jestli v sobě máte alespoň trochu kutilské duše, vyrobte si ji.Je to vážně krasavice.)


Postava z knihy, kterou milují všichni

25. listopadu 2011 v 15:15 | Jannie |  Téma týdne

Pokud se mýlím, nechť se propadnu do země, ale já říkám, že každý musí mít rád Harryho Pottera.Nemusíte ho zbožňovat jako já.A kdo nemá, dělá velikou chybu.
Harry Potter...Čarodějnický učeň z Bradavic, který se postupem času stává čím dál víc tajuplným.Postava, kterou vymyslela J.K. Rowlingová a udělala z něj světového hrdinu, který již odmala bojuje se strašným černokněžníkem, a který se všem hluboce zakousl do srdce.Harry Potter, černovlasý, brýlatý a někdy i roztomilý.Ale hlavně i statečný.
Co mám na něm tak ráda?
Jeho sílu bojovat dál, statečnost, schopnost obětovat se a pomáhat.Jeho zvědavost a schopnost vyhrabat se z problému.Taky že jich bylo požehnaně.
Musím se přiznat, že mu závidím.Když mi bylo jedenáct, přála jsem si, aby také mně došel dopis z kouzelnické školy, chtěla jsem zažívat stejná dobrodružství jako Harry.Děj knih mě vždycky tak vtáhl k sobě, že jsem se jen těžce odpoutávala od četby.Harry mi připadal jako můj kamarád., i jeho přátelé mě fascinavaly a také lehkost, s jakou Rowlingová všechno popisuje.Zvedám palec nahoru jejím úspěchům.Momentálně o ní čtu životopis a dozvěděla jsem se spoustu krásných souvislotí s Harryho světem a jejím životem.
Harry mě prostě nezklame nikdy.Je to přece chlapec, který zůstal naživu...
Jsem rhrdá na to, že jsem se tehdy v osmi letech vplížila do bratrova pokoje a tu čarovnou knihu mu ukradla...

Kamarádi už od raných let

18. listopadu 2011 v 19:05 | Jannie |  Kresby-moje tvorba
Dříve než se podíváte na tu malbu, přečtěte si tohle.

Na obrázku je vyobrazený můj starší bratr, když byl ještě maličky chlapec.Podle fotky mu byl tak rok a půl, ale já jej neúmyslně zvětšila.Je tam i pes.Ano, je to ten pes, který je na fotkách ZDE.
Věřte si či ne, je opravdu téměř stejně starý jako bratr, kterému je už osmnáct let.Jsou to kamarádi od dětsví, už odmalička.A pokud to vystihuje ono téma přátelství, napište do komentářů.Já si myslím, že se mi to povedlo, ale pravé pocity se mi zachytit nepodařilo.To přátelství tam pořád někde visí ve vzduchu.
PS:Omlouvám se za nekvalitu, foceno mobilem


PHOTOGRAFICKÁ DROGA -1. ČÍSLO

11. listopadu 2011 v 17:56 | Jannie |  PHOTOGRAFICKÁ DROGA
Představuji vám náš tajný projekt Photografickou drogu.Je to fotografický časopis.Pracovaly jsme na něm dlouho a usilovně a nebyla to vůbec snadná práce.Ale i přesto jsme úspěšně dospěli k závěru.Časopis bude vycházet každý měsíc 11. takže kdo má zájem, čtěte.Doufáme, že se vám bude líbit.Řekněte nám do komentářů váš názor prosím.
PROSÍM DODRŽUJTE AUTORSKÁ PRÁVA :)


"Všechno nejlepší Miso"

5. listopadu 2011 v 23:17 | Jannie |  Deníček
Drazí moji, i taková "slušňácká" škaredá stařena, jako jsem já, někdy chodí na oslavy.(Berte to prosím ironicky).V pátek jsem zavítala do doupěte mojí kamarádky Misy, která prosím slavila patnáctiny.Ach, jak ten čas letí, před chvílí jsme byly dvě malé dvanáctileté holky, které si hrály na pěstounky malých zvířátek.V dětsví jsme si na narozeniny dávaly křečky a z dvou "prý samiček" se vyklubala mláďátka.Drobouncí hlodavci nám pěkně zavařily život, zdrhali a kousali, potvory.
No, ale vraťmě se k oslavě.Prostě slavila patnáctiny a basta.Měla jsem pro ni přichystaný šampón na vlasy, fidorku, ručně vyráběný náramek, který jsem si (bohužel), zapoměla vyfotit a dva dny poté, co jsem jej vyrobila, mi drahá Misa řekla, že náramky nenosí (zabit ju :D), a kresbu jejího oblíbeného japonského zpěváka.(Toho jsem si prosím vyfotila)
Nuže, oslava se povedla, byl domácí zákusek(mňam) a domácí pizza (mňam mňam), večer Věřte nevěřte(bojím) a pak domů.Abych to shrnula, bylo to fájn.Jsem ráda, že mě pozvala.A tímto, jestli se to teda uráčí přečíst a OKOMENTOVAT :D, jí ještě jednou přeju všechno nejlepší a hodně štěstí a blaha do dalších let.Bla bla bla...
No, jak ten čas utíká...Před chvílí jsme byly v první třídě a teď si musíme rozhodnou o budoucnosti...

PS:Neděste se množství závorek a dalších znaků...:)
PS2:Na novém povídkovém blogu se rozjela nová kapitolová povídka Zůstanu, navždy, takže kdo má zájem, čtěte. :)

S pozdravem Jannie