Cestování...

24. června 2012 v 17:41 | Jannie |  Téma týdne
Pardon, že to zveřejňuju podruhé, ale neoznačila jsem to jako téma týdne :DD

...časem. Tohle téma mě z nějakého důvodu vždycky zajímalo. Shlédla jsem pár filmů, napsala pár povídek. Návrat do budoucnosti všechny tři díly, Proud času, Návštěvnící či Stroj času jsou bezpochyby skvělé filmy na tohle téma. U Stroje času se mi hodně zalíbila scéna jeho dlouhé cesty do budoucnosti, kdy se příroda kolem nezadržitelně měnila a on tam seděl neposkvrněný zubem času. Když se na ty filmy dívám, vždycky mám pocit, že to nějakým způsobem lze. Samozřejmě, většina lidí říká, že je to naprostý blábol a cesta časem je zkrátka nemožná. Ale co náš starý dobrý Albert Einstein? Díky jeho teorii relativity by to vlastně šlo. Avšak pouze do budoucnosti, ale zpátky ne. Jenže, kdo má dneska stroj rychlejší než světlo nebo si snad doma na trávníku jen tak pěstuje černou díru? Nikdo.
Mrzí mě, že všechny logické závěry vyvrací mojí fantazii tuto skutečnost, ale já stále věřím, že to nějak lze. Člověk by přece měl věřit i v nemožné, pokud má na to silnou vůli. Vždyť si představte jak by to bylo nádherné vrátit se do minulosti, podívat se, jak žili naši předkové, čím se bavili. Nebo být svědky důležitých okamžiků v historii. Například já bych strašně chtěla vidět Libuši při jejím vidění, pokud byla tato žena skutečná, to jak z jediné iluze vytvořila nádherné město, na něž může být každý Čech právem pyšný. Nebo hlavní osobnosti naší země, jako Karla IV. nebo T.G. Masarika. Zkrátka cestování v čase skrývá nevídané možnosti, o nichž se nám sice může jen zdát, ale sny jsou to krásné. Alespoň prozatím.
Budoucnost bych nejspíš vidět nechtěla. I v dnešní době je lidstvo natolik zkažené, až se bojím, že (vzdor mnohým názorům) místo na pozici pokrokových a civilizovaných tvorů se ženeme do záhuby. Proto bych si nepřála vidět, do čeho se to vlastně řítíme. Zda bude budoucnost dobrá či zlá, to záleží právě na nás. My ji totiž tvoříme. Hlavní prioritou jsou peníze a zisk a doba nás nutí tuto prioritu mít. Takže spatřit člověka na pokraji zkázy, jak hubí sám sebe a naši matičku Zemi, díky, nechci. To se raději podívám jak se z Australoputhecusa stal Homo sapiens sapiens, člověk předvěký. Nebo na praotce Čecha.
Nyní jsem vám tedy vylíčila, jak si já představuji to pravé cestování. Jelikož jsem mnoho zemí nenavštívila (Chorvatsko zná každý druhý), bylo by tedy zbytečné líčit nudné pobyty u moře. Alespoň víte, co si přeje jeden obyčejný človíček z Česka. Získat stroj času a vrátit se do dob, kdy příroda nebyl NP či CHKO nebo městský park, ale nádherná krajina porostlá stromy a živá a dýchající.
A co my víme. Třeba někdy nějaký chytrý človíček ten stroj vynalezne. Ale to už je budoucnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aon Aon | E-mail | Web | 25. června 2012 v 19:02 | Reagovat

Hezký článek!!:)

2 Jannie Jannie | Web | 25. června 2012 v 20:01 | Reagovat

[1]: Díky :)

3 Vendy Vendy | Web | 1. července 2012 v 14:22 | Reagovat

Tohle přesně bych taky chtěla vidět. Některé historické okamžiky našich dějin. Ale i ty méně historické, kupříkladu kdo první vynalezl třeba vidličku? Nebo otvírač na konzervy? Kolovrat nebo tkalcovský stav? Jak ho to vůbec napadlo? Kdo přišel na to, že len se má trhat, česat, máčet, ždímat, sušit, a tak dál...
Dobrá úvaha.

4 Jannie Jannie | Web | 4. července 2012 v 20:31 | Reagovat

[3]: Děkuju :D ano, nebo kdo vynalezl žaluzie nebo jak přišli na kynuté těsto a kvasinky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama